Září 2015 - Soustředění před Expedicí Venezuela.
K častým dotazům, kdy už budou fotky, sděluji, že vše najdeš zde.
...
Zpět na titulní stránku
Nastav si monitor na rozlišení 1280x1024. Tak to mám rád.
 
Na vandru v roce 2017...
Na vandru v roce 2016...
Na vandru v roce 2015...
Na vandru v roce 2014...
Na vandru v roce 2013...
Na vandru v roce 2012...
Na vandru v roce 2011...
Na vandru v roce 2010...

Na vandru v roce 2009...

Na vandru v roce 2008...

Na vandru v roce 2007...

Vandry před rokem 2007
Křeplice - Edov - Termín konání 11. - 13. září 2015.
Členové expedice: Jarka - Boška, Dana, Iva, Marcela, Jana, Dáša, Eda, Fanda, Vláďa, Pavel, Petr a hodnej Jarda
Trasa: Dolní a Horní Záblatí, okolí Penzionu U EDY
Foto_výběr... Hledáš fotky a videa? Tak hledej.
Křepelice 890 m n. m
Vláďa píše:
... ahoj všichni, tak se to přiblížilo. V pátek razíme do Křeplic. Marcela má v pátek volno, takže na Rantířováky počkáme doma a vyrazíme odpoledne do cíle. Pražáci včetně nových nastávajících členů expedice Venezuela přijedou na místo...

... pokud máte mapy (Boubín a podobně), vezměte s sebou. Jarda (hodnej) by měl promyslet výlety, protože to má v krvi a Jarda (zlej) na nás musí dohlížet, abychom se neožrali :-). Asi vezmu kytaru, tak jsou vítány další hudební nástroje. Když budeme sedět večer na odkryté terase, tak s sebou teplé dupačky!!!
Tak čááááááu a nashle u píva.
... ... ... ...
EDOV 2015 - Vláďa píše:
Říká se, že se nemáme na nic těšit, jinak se to nepovede. My se těšili už od května a povedlo se. Takže nevěřit příslovím? No, do Venezuely se raději moc netěším…… Ale zpět.
Den první - Vláďa píše:
Poslední přípravy a nadešel kýžený a dlouho očekávaný pátek. Jedeme na chalupu na Šumavu. Blíží se čtvrtá a já vyčkávám příjezd Dany s Jardou. Pojedeme společně. A už jsou tady. Dali jsme nezbytnou kávu, naložili sud a ostatní zásoby a jedem! Vítá nás Eda s Jarkou (Boškou – se š) a jdeme se ubytovat. Vychlazený Budvar a úchvatný výhled z terasy do údolí, prostě to začíná jak v pohádce. Čekáme na Pražáky. Jací budou ti noví? Obavy nebyly na místě. Petr s Dášou zapadli naprosto dokonale. Pilo se pivo, víno, kořalky a zejména Myslivec. Už mi tekl i ušima. Když už jsem cítil, že mám fakt dost, potácel jsem se ke svému pokoji. Nejvyšší čas! Jakej debil postavil právě můj pokoj na kolotoč? 
Den druhý - Vláďa píše:
"Boty mám zuté, ostatní oblečení taky. Poblitej nejsem, dobrej začátek". Ženský již vařily kávy, čaje a stůl se prohýbal pod dobrotama všeho druhu. Hodnej Jarda naplánoval trasu k potoku a kolem něj do vsi a zpět. Žádné hledání značek jdeme po louce a lesem dolů do údolí. Kdo nás pozoroval a slyšel z dálky, tak si myslel, že se točí další díl Homolkových. "Na chalupě máme 5 kg masa, 5 kg nadívaných křídel, 5 kg sekané, 5kg guláše, hektolitry piva, vína a kořalky a my jsme takoví pitomci, že sedíme před zavřenou hospodou a čeká nás cesta do kopce". Po nezbytném odpočinku a panáku Myslivce (ta flaška snad nemá dno?) jsme zahájili přípravy na večer. Já s Edou jsme nadělali dříví na oheň, Jarda rozdělal a udržoval oheň a Petr připravoval grilování. Jarda u ohně přemýšlel, zda je ještě hodnej nebo začíná být méně hodnej. Trochu jsme s Petrem přehnali hecování se a pak nezbylo, než zachovat tvář a skočit do bazénu. Prý má 15 stupňů. Pak jsme se dozvěděli, že měl 13 – 14 st.C. Odolali jsme nápadům přítomných dam, že je škoda močit trenky a hupli jsme tam v nich. Zima byla tak 50 mm až jeden centimetr. Alespoň to hlásilo to čidlo pod pupíkem. Ale co tě nezabije, to tě posílí. Byli jsme jak znovu zrození. Následovalo pití, konzumace dobrot z grilu a opět zpěv s kytarou. Hodnej Jarda kytaru nevytáhl, protože prý ho bolely nějaké čečulky či čo. Seděli jsme dlouho do noci a bylo nám krásně.
Den třetí - Vláďa píše:
5:30 hodin – probouzím se. I když jsem budíka Marcele vypnul, tak už jsem naprogramovaný. Prostě se vzbudím a čekám, kdy bude zvonit. Nebude, protože jsem ho vypnul. Ale stejně už neusnu. Válím se v posteli a těším se na snídani. Vítá nás ještě krásnější a ještě slunnější den, ale poslední…. Marcela s foťákem kolem krku jde na první kávu a cigáro, já na snídani. Nálada je výborná, ale ve vzduchu se pořád vznáší to poslední odpoledne. Sud je prázdnej, Myslivec taky a děvčata se dávají do konzumace vín, míchaných nápojů. Jarda s Marcelou ještě nadhodili myšlenku realizace plánovaného výletu na Boubín, ale nesetkali se s ohlasem. Ten včerejší byl za dva. Pár jedinců ještě dalo krátkou procházku po okolí, my ostatní seděli, jedli, pili a vyprávěli. Uteklo to. Balení, poslední fotky, loučení.
A jaké to bylo - Vláďa píše:
Napadá mne, jaká náhoda nás svedla dohromady? Nejet na Kapverdy, tak jsme se v životě nepoznali. Kolik fajn lidí chodí po světě a nepoznáme se, protože se prostě nesejdeme, protože se mineme? Je to náhoda a my ji měli. Člověk má talent spíš potkávat pitomce. A to denně. My se potkali a těšíme se na další a další shledávání. Jede se domů a těšíme se na další setkání. Bude to až na letišti – směr Isla Margarita?
Celý Vláďův zápis v pdf najdeš zde.