Červenec 2007 - základna Medlov. Výprava na Lucký vrch.
K častým dotazům, kdy už budou fotky, sděluji, že vše najdeš zde.  
Jak jsme to zpívali? No tam tu, jak vidí v dáli kostelík bílý. Už víš?
Zpět na titulní stránku
Nastav si monitor na rozlišení 1280x1024. Tak to mám rád.
 
Na vandru v roce 2017...
Na vandru v roce 2016...
Na vandru v roce 2015...
Na vandru v roce 2014...
Na vandru v roce 2013...
Na vandru v roce 2012...
Na vandru v roce 2011...
Na vandru v roce 2010...

Na vandru v roce 2009...

Na vandru v roce 2008...

Na vandru v roce 2007...

Vandry před rokem 2007
Medlovský vandr. Termín konání 3. - 4. červenec 2007.
Tradiční medlovský vanr. Opět máme problém s termínem. Podřizujeme se Šílenýmu Láďovi, který na Cyrila a Metoďeje a na Žanka Husa hraje. Haukula se neúčastní. No jo, Haukulíne, nechceš si provrtat prst a tak musíš do hokny.
Ukaž na mapě Video3 Video2 Video1 FotogalerieHledáš fotky a videa? Klikni na odkazy vpravo a uvidíš.
Lucký vrch 739m n. m
Turistická oblast nacházející se na severovýchodě Žďárských vrchů, osady Betlém a Dědek, vesnice Borová a Telecí, nejbližší město Polička, královské město se zachovalým hradebním systémem, rodiště Bohuslava Martinů. Již v 13. století vedla přes tehdejší Lucperk (dnes už Lucký vrch) stezka příčně spojující obě trasy známé Trstenické stezky. Od r. 1930 byla rozvíjena myšlenka postavit na jednom z nejkrásnějších míst Vysočiny turistickou chatu s rozhlednou. Chata byla postavena v r. 1936. V poválečné době přešla turistická chata do rukou vojenské zprávy. Tato atraktivní oblast se stala pro veřejnost uzavřenou na dobu téměř 40 let. Pro zdejší turistickou oblast nastala doba temna, Lucký vrch navzdory jedinečným výhledům do Žďárských vrchů, na Jeseníky, Orlické hory a Krkonoše ztratil na své atraktivnosti. Dnes Lucký vrch opět žije.
 A je to! I Polička nám chutná.... Lucký vrch - turistická chata...
Polička náměstí.... Někdo Standovi pomíchal kopce... Lucký vrch, v pozadí Jeseníky... Cestou necestou, polem nepolem...

pozn: Každé velké akci předchází soustředění. Jen aby nám nebylo zítra dobře špatně.

Červenec 2007
Stalo se už tradicí, že o dovolené opouštíme základní tábor na Medlově a vyrážíme na dvoudenní vandr. Šílenej Láďa, Standa - Melech, Pedro, já a Torina. Cíl cesty - Lucký vrch s výhledem na Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky.
Den první:
Ráno autobusem do Poličky. Dršťková, pivo a vyrážíme. Počasí dobrý, polojasno, větrno. Standa s Láďou vytahují mapy a kalibrují buzoly. To zas bude něco. A taky jo. "Ten kopec v dáli, to by mohl být na mapě tady ten. Pro jistotu vylezeme vylezeme támhle na ten a podíváme se, jestli tady ten je támhle ten". Standa nic neponechával náhodě a každej kopec si dopředu raději kontroluje z několika stran. Důležité je, že se pomalu a oklikama blížíme k Luckému vrchu.

Otevírají se před námi panorámata a opravdu... V dáli vidíme obrysy Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků. Pijeme vodu ze studně, cpeme se třešněmi a kocháme se. Po třech hodinách chůze jsme na místě. V Poličce jsme poličku odmítali, tady si dáváme hned tři. A jak nám chutnají. Ale to už Standa velí k odchodu. Dolů do údolí, nahoru, zase dolů a ještě jeden kopec a v dáli už vidíme náš kostelík bílý. Pustá Rybná. Ať je Rybná jaká chce, hospodu tady mají.

Osvěženi pokračujeme směr Krásné. Tři cesty, jako v pohádce, kterou z nich se dát? Podle mapy volíme zlatou střední. Špatně, samozřejmě jsme měli jít tou dolní. A tak zase nahoru a dolů, trávou, obilím, jetelem a taky trochu lesem a jsme v Krásné. Tady to už známe z loňska, dáváme večeři a vrchnímu naznačujeme, že tady budeme bydlet. Schyluje se k dešti a na pódiu za hospodou by to mohlo vyjít. Vyšlo to. Ještě jsme neusnuli a už začíná lejt. Opouštím místo pod smrkem a stěhuji se s Torinou do závětří vchodu do hospody. Kluci na pódiu zůstavají.
Den druhý:
Ráno balíme, všude mokro, na vaření guláše to není. Standa kontroluje polohu a hledá na mapě nejkratší cestu do Sněžného. Přes Buchtův kopec, jinak to nejde. Lezeme zase do kopce, boty promočený, kouří se z lesů, z nás taky. Vidina teplé polévky ve Sněžném nás žene vpřed. Otevřená je ale pouze cukrárna. Káva a dortíček, to tu ještě nebylo. A co dál. Jít rovnou na Medlov nebo to vzít přes Blatiny, Dráteníčky, Samotín a Kadov? Je zataženo, zima, vypadá to na déšť, fouká severák.

Samozřejmě vyhrála ta horší varianta. Mlčky se podřizuji a šlapem dál. U Ráje socialistických vepřů mi došla ve foťáku baterie. Asi zamrzla. Tuto štreku jsme šli už vloni a tak jen stručně. Blatiny - pivo, nahoru na Dráteníčky, Kadov - zastávka v nové hospodě Klokočí, pivo ve staré hospodě a honem na Medlov.

No a to je vše. Ušli jsme 40 km, Pedro vypil asi 20 nealko piv a Torina dospává ještě teď. Bylo to fajne.