Červen 2010 - Zaječí skok.
K častým dotazům, kdy už budou fotky, sděluji, že vše najdeš zde.
Po červený značce až na  Zaječák.
Zpět na titulní stránku
Nastav si monitor na rozlišení 1280x1024. Tak to mám rád.
 
Na vandru v roce 2017...
Na vandru v roce 2016...
Na vandru v roce 2015...
Na vandru v roce 2014...
Na vandru v roce 2013...
Na vandru v roce 2012...
Na vandru v roce 2011...
Na vandru v roce 2010...

Na vandru v roce 2009...

Na vandru v roce 2008...

Na vandru v roce 2007...

Vandry před rokem 2007
Zahřívací čundr - ZaječákTermín konání 5. červen 2010.
Členové expedice: Oťas - Starý Vlk, Džamucha, Pofín, Sory, Bára.
Trasa: Od Tomáše po červený na Zaječák a zpět.
Ukaž na mapě Vieo3/5 Video2/5 Video1/5 FotogalerieHledáš fotky a videa? Tak hledej.
Zaječí skok.
Bylo prý to kdysi za pochmurného podzimního dne, když rytíř, sedě v hodovní síni, zaháněl pitím svoji špatnou náladu. Tu ho znenadání posedla šílená touha vyjet na lov. Dal tedy zatroubit na lesní rohy, svolal čeleď a na koni vyrazil ze zámku. Na konci vsi dostihli starce, který opíraje se o hůl, ulehčoval svým bolavým starým údům. Rytíř však, vida jej, zahnal nebohého starce do houfu naháněčů a ještě mu přidal pár ran bičem. Stařec, přemáhaje bolest, pravil k čeledi: "Bůh tomu chce, že dnes ulovíme to strašné zvíře!" Štvanice začala...
Více na www.zjihlavy.cz.


Červen 2010
Na čundru jsme už několikrát vedli řeči, že příště radši půjdeme na Zaječák, tady si uvaříme guláš, posedíme v hospodě u Tomáše, vyspíme se na hřišti a že to vyjde úplně na stejno, jako když se motáme bůhví kde. A protože na počasí není spolehnutí a je potřeba vyvětrat Starýho Vlka, vzhůra na Zaječák.
Den nultý:
"Vymyslel jsem zahřívací čundr. V sobotu odpoledne na Zaječák. Uvaříme guláš, vypijeme lahváče a v klidu se vrátíme domů - do hospody. Zde rozchod. Oťas jde. A ty?" Rozesílám SMSky,upřesňuji čas a místo srazu. Ve 14:14 u nás na zahradě.
Den první:
Jsme na tom podobně, jako ten rytíř. Popadla nás strašná touha. Balíme kotlík, lahváče, RUM, ořechovku, kytaru a harmoniku, suroviny na guláš a vyrážíme. Bereme sebou i Báru. První zastávka u Tomáše v hospodě. Zde jsme tak trochu pro smích ale nám to neva. Stejně nám závidějí, že nejdou s námi.
Podél řeky je to procházka. Šplháme na Zaječí skok. Džamucha nám vypráví, jak to tu vypadalo, když tu byla hospoda, Oťas nalévá narozeninový (69) RUM, kocháme se pohledem do údolí Jihlavy. Je nám fajn, slunko nám svítí do ksichtu, Konečně jsme na čundru. Pro Báru první a pro mne vlastně po roce bez piva taky.
Scházíme dolů k řece a hledáme místo na rozdělání ohně, "Tady je ohniště", hlásí Pofín a už klacekm šťourá v popelu. Džamucha jde na průzkum a my se dáváme do vaření. Kytara, harmonika, zpěv. V nestřeženém okamžiku nám Bára sežrala klobásky do guláše. "Kdo se stará, ten má. Je to dobrý, na čundru se neztratí." Guláš se povedl, ještě dáváme Pampelišky a je čas myslet na návrat. Zpátky na skálu, chytáme poslední paprsky zapadajícího slunce a padáme taky. Zpátky k Tomášovi.
Oťas se s námi loučí a my hodnotíme. Bylo to jiný, bylo to stejný, bylo to fajn. A hlavně, bylo to kamarádský.
Den následující:
"To jste museli mít hroznej absťák", okomentoval Mára náš zahřívací čundr na Zaječák.