Únor 2013 - Cape Verde (Kapverdy)
K častým dotazům, kdy už budou fotky, sděluji, že vše najdeš zde.
Západ slunce nad pláží u 0hotelu Belorizonte...
Zpět na titulní stránku
Nastav si monitor na rozlišení 1280x1024. Tak to mám rád.
 
Na vandru v roce 2017...
Na vandru v roce 2016...
Na vandru v roce 2015...
Na vandru v roce 2014...
Na vandru v roce 2013...
Na vandru v roce 2012...
Na vandru v roce 2011...
Na vandru v roce 2010...

Na vandru v roce 2009...

Na vandru v roce 2008...

Na vandru v roce 2007...

Vandry před rokem 2007
Cape Verde. Termín konání 22. - 18. únor 2013.
Členové expedice: Dana, Sory.
Trasa: Praha, Kapverdy - ostrov Sal, Hotel Belorizonte.
Foto výběr... Hledáš fotky, videa, informace? Tak hledej.
Cape Verde 0 m n. m
Ostrov Sal ( portugalsky sůl ) je nejstarší z Kapverdských ostrovů. Je plochý a nehostinný, kde je jen pár vrcholků, z nich nejvyšší Monte Grande má 406 metrů. Žije zde přes 20 000 obyvatel, většinou mulati ( cca 70 % ), zbytek černoši a malé procento bělochů. Zajímavý je věkový průměr obyvatel Kapverd, který činí pouhých 20 let.
Jsme tu už po druhé. Ne proto, abychom navýšili procento bělochů, nebo snad, nedej bože, změnili věkový průměr obyvatel. Jsme tu proto, že se nám tu líbí. A že je nehostinnej? To jsou jen řeči.

Jarní prázdniny 2013.
"Jak jsem to říkal vloni? Všude dobře, proč být doma?" Petr a Bobina (majitelé bývalé Modeťácký chaty od Hosováku) letí s námi. Sraz v Praze na letišti. Je únor, - 6°C, chumelí.
Den první - úterý
VIP na letišti a Bussiness Class v letadle. To se nám to cestuje. Výška 10000 m, rychlost 850km/h, kurz 220°. Šest hodin letu. Stejná doba, jak vlakem do Jizerek. Jen se víc bojím. V recepci hotelu fasujeme ovladače, trezor, towels a klíč č. 600. Za plotem bouří Atlantik, nad námi šumí palmy a v chatě bzučí žíznivej komár, sviňa jedna.
Den druhý - středa
Nemůžem se dočkat rána. Slunce nám svítí do postele a my spřádáme plány na dnešní den. Přes den na lehátku pod slunečníkem u oceánu, večer na karneval do Santa Maria. Mažu se pětadvacítkou, co kdyby. Vzduch 25°C, voda jen o něco studenější, vítr skoro žádný. Zelená vlajka. Bar na pláži v provozu. No Stress.
Den třetí - čtvrtek
Nasnídat, namazat, saturek přes rameno, foťák, sluneční brýle a jde se. Mám to vymyšlený. Dana zůstává na pláži a já jdu omrknout rybářský trh do Santa Maria. "Ahoj, jak se máš" zdraví mě domorodci a ptají se, jak se nám líbil karneval. Líbil. Večer nás čeká Africká show u bazénu. Je Valentýna, svátek zamilovaných.
Den čtvrtý - pátek
Výprava na nejsevernější část ostrova. Nevím, kde končí poušť a kde začíná pláž. Připadám si, že jsem sám na světě. Lezu na maják, rozhlížím se a hele. Támhle je jezírko, v oáze přepřahají koně a támhle nějaký domorodec prodává suvenýry. Brodím se pískem a vodou podél pobřeží zpět. Dana hnědne před očima a na pláži předcvičuje Jamajka. Chvilku držím tempo, pak to vzdávám. Večer jedem taxikem za tuňákama.
Den pátý - sobota
Kampak dneska vyrazím. "Jó hoši, dnes to vezmu druhou stranou". Do civilizace. Hodně se to tady změnilo. Silnici vede až k RIA rezidenci, okolo bary, restaurace, módní salony. Vracím se za Danou. Je vedro, ani psa bys nevyhnal. Odpoledne se jen tak válíme na pláži, cachtáme v Atlatiku, posedáváme u baru. Na večerní dýzu už nemáme sil.
Den šestý - neděle
Je neděle, čas nic nedělání. Zatím co doma únor bílý pole sílí, Dana chytá bronz, Bobina s Petrem jedou na výlet po ostrově a já vyhlížím černou gazelu se suvenýrama. "Ten náramek, co jsem nekoupil, byl opravdu drahej. I když byl z ostrova Fogo".
Den sedmý - pondělí
Dana si užívá sluníčka a já vyrážím za surfařema. Osm km pouští, napříč ostrovem, na útesy "Perigo Proibido Banho". Jsem tu asi moc brzy a nebo nejsou ty správný vlny. Nikde nikdo. Jen dřevěnej kříž, domorodec na kole a racek chechtavej, kterýmu taky není moc do smíchu. Vracím se na základnu za Danou. Poslední večer. Sedíme na terase u vína s Bobinou a Petrem. Jen tak, v kraťasech a v tričku. Nad námi Boeing přiváží další turisty.
Den osmý - úterý
Dana balí. Už se ani nemažem. Nemá to cenu. Ahoj Kapverdy. Před půlnocí jsme v Praze.
A jaké to bylo?
Vybrali jsme si dovolenou na ostrově, kde jsme to už znali a nezaváhali jsme. No Stress pohoda nás provázela po celou dobu pobytu. Kapverďanky jsou krásný a Senegalci mají hubený lýtka. Jsou pružní, mrštní, přátelští. Za humny mají tyrkysově modrý oceán, čistý pláže a teplo i v zimě. A to se nám líbí a tak to máme rádi. Ahoj.