Srpen 2010 - Nové Hrady.
K častým dotazům, kdy už budou fotky, sděluji, že vše najdeš zde.
Terezino údolí jsme našli. A tady někde je i vodopád. Ale kde?
Zpět na titulní stránku
Nastav si monitor na rozlišení 1280x1024. Tak to mám rád.
 
Na vandru v roce 2017...
Na vandru v roce 2016...
Na vandru v roce 2015...
Na vandru v roce 2014...
Na vandru v roce 2013...
Na vandru v roce 2012...
Na vandru v roce 2011...
Na vandru v roce 2010...

Na vandru v roce 2009...

Na vandru v roce 2008...

Na vandru v roce 2007...

Vandry před rokem 2007
Novohradské hory. Termín konání 11. - 13. srpen 2010.
Členové expedice: Čenda, Lapíno, Pepa od Čendy, Džamucha, Pofín, Haukula, Sory.
Trasa: Nové Hrady žst., Nové Hrady, Tereziino údolí, Cuknštejn, Horní Stropnice, Dobrá Voda, Hojná Voda, pod Kraví horou, Benešov n. Č.
Ukaž na mapě Profil trasy Video3 Video2 Video1 FotogalerieHledáš fotky a videa? Tak hledej.
Novohradské hory.
Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.
K dominantám Novohradských hor patří zdaleka viditelný vrch klenbovitého tvaru - Kraví hora (953 m).
K dominantám patří zdaleka viditelný vrch klenbovitého tvaru - Kraví hora (953 m)... Co to hučí? Není to vodopád? Je to vodopád... Hory jsou protkané spletí cest a cestiček, které vedou jen tak od nikud nikam...
Ž

Srpen 2010.
Koukám do mapy, na jízdní řády, na počasí a je mi to jasný. Letos Šumava nebude. Zdoláme Černou horu. I Haukula přišel se stejným nápadem a Píďa Novohradské hory prosazuje už nejmíň tři roky. Jo a pramení tam Dobrá voda.
Den první:
Odjezd ve středu v 15:00 tradičním spojem přes České Budějovice dál do Nových Hradů. Vystupujeme z vlaku a vyzvídáme, jak je to daleko, jestli je po cestě hospoda a zda se dá někde přenocovat suchou hlavou. Podle místních v Byňově hospoda není a do Nových Hradů je to 5 někdy i 6 km.
"Jestli pak tu mají hřiště?". Mají a je tu i přístřešek a otevřenej bufet. Jsme v pohodě, můžeme dát pivo. "Pullitry nechte na stole, já si to ráno posbírám. A nezapomeňte zhasnout." Loučí se s námi hospodskej a ráno že prý nás vzbudí, až pojede na ryby.
Den druhý:
Hospodskej měl pravdu. Je 6 hodin a už projíždí kolem nás na babetě. Vstáváme taky, snídáme, balíme a vyrážíme. Terezino údolí je naše první zastávka. Vůbec nechápeme značení naučný stezky. Informační tabule procházíme od deseti k pěti, někdy i třikrát. "Já chci k vodopádu!!!" "Oni ho snad vypustili", podezírám ochránce přírody. Ještě jednou dokola a... "Co to hučí? Není to vodopád? Je to vodopád". Rychle vyfotit a jde se odsud. Ve 12 hod. otevírají penzion, kde máme odložený bágly a kam jsme se nahlásili na oběd.
Co dál? Směr Cuknštejn. Ve výšce je vidět Kraví Hora a v dálce kostel Dobrá Voda. Na čtyři kilometry převýšení 450 m. To je nářez. Potím pivo a kafe a přemýšlím, co tady zahrabu. Na ochutnání dobré vody v Dobré Vodě není čas. Výstup pokračuje.
"Nesedej si, máš zpěněnou krev, koně po dostihu taky voděj." A tak se motám po silnici, abych vychladnul. Konečně Hojná Voda. Ještě ale není vyhráno. Z vnitrozemí přichází zprávy o přívalových deštích a my nemáme kde spát. Seník jsme nenašli a pod přístřešek pro cyklisty se nevejdem ani na stojáka. "Jdu spát do penzionu. Potřebuju se vysprchovat a chci spát v suchu", rozhoduje Čenda. Od Kraví Hory se valí tma, blýská se a v dáli hřmí. Karel stahuje slunečníky a my mizíme v penzionu. Sprcha, to je  paráda. I chuť na pivo se nám vrací.
Den třetí::
V noci pěkně lilo. Teď už je to lepší. Neprší a my se držíme původního plánu, dojít do Benešova s tím, že vynecháme výstup na Kraví Horu. Stejně by nebylo nic vidět. Motáme se po lese, chvilku po turistické značce, chvilku podle mapy. Směr máme dobrej, ale je to strašně daleko. Guláš doděláváme za deště. V Benešově zasedá rada starších, která rozhoduje takto: "Počasí je nejistý. V hospodě dlouho nevydržíme. Pokračovat dál do Kaplice nemá cenu a další noc v penzionu nepřipadá v úvahu. Jedeme domů". Autobusem do žst. Nové Hrady. Loučíme se s hospodskou a ve 21 hod. jsme v Rantířově.
A co my na to? Bylo to fajn. Kraví Hora se nám nepovedla, dobrou vodu jsme neochutnali. Za to Terezino údolí jsme prošli nejmíň třikrát. A hory jsou opravdu protkány spletí cest a cestiček, které vedou jen tak. Od nikud nikam.