Únor 2012 - Cape Verde (Kapverdy)
K častým dotazům, kdy už budou fotky, sděluji, že vše najdeš zde.
Cape Verde - pohled z pláže na rybářské městečko Santa Maria.
Zpět na titulní stránku
Nastav si monitor na rozlišení 1280x1024. Tak to mám rád.
 
Na vandru v roce 2020...
Na vandru v roce 2019...
Na vandru v roce 2018...
Na vandru v roce 2017...
Na vandru v roce 2016...
Na vandru v roce 2015...
Na vandru v roce 2014...
Na vandru v roce 2013...
Na vandru v roce 2012...
Na vandru v roce 2011...
Na vandru v roce 2010...

Na vandru v roce 2009...

Na vandru v roce 2008...

Na vandru v roce 2007...

Vandry před rokem 2007

Cape Verde. Termín konání 22. - 29. únor 2012.
Členové expedice: Dana, Sory.
Trasa: Praha, Kapverdy - ostrov Sal, Hotel Belorizonte.
Foto_výběr... Hledáš fotky, videa, informace? Tak hledej.
Cape Verde 0 m n. m
Kapverdy, celým názvem Kapverdská republika je ostrovní stát v západní Africe. Skládá se z několika ostrovů, které jsou sopečného původu. Dana vybrala ostrov Sal. Je dlouhý 36 km a široký 12 km. Žijí tady Kapverďani. Jsou černí jak hořká čokoláda a nikam nechvátají, jsou přátelští a zdraví se dotykem pěstí. Moře je tu tyrkysově modré, 24°C teplé a čisté. Pláž písčitá, bílá. Ubytovaní jsme v bungalovech a k přírodě to máme kousek. K celkové pohodě přispívají i naši přátelé Alena, Hanka, Šárka, Milan a Vladimír, které tímto velice zdravíme.

Jarní prázdniny 2012.
Všude dobře, proč být doma. Letíme za sluncem. Letíme do teplých krajin. Letíme na Kapverdy. Odlet z Prahy v 12:40. Za 6 hodin jsme na ostrově.
Den první -
středa
Let č. QS0916. Už nejsme nováčci, přesto se držíme zkušenějších. Let probíhá v klidu, přistání drsný. Pilot tam musel nasypat aspoň 1,6 géčka. Ještě teď se celá chvěju. Na zemi už to šlo ráz na ráz. Pasová kontrola, přeprava do Belorizonte, červený náramek, večeře, ubytování v bungalovu č. 600 a šup pod prostěradlo. Je teplo, fouká, palmy šumí a někde za plotem šplouchá Atlantik.
Den druhý - čtvrtek
Jsme v tom. Otevřeme dveře a kolem Kapverdy. Palmy, písek, kočky, modrá obloha, vítr. Mažeme faktory, nasazujeme kraťasy, sluneční brýle a plavky a jde se na průzkum. Čtyři bazény, čtyři bary, tři jídelny, velká písečná pláž, lehátka, slunečníky. Plavčík vytahuje žlutou vlajku. Večer výprava do městečka Santa Maria. Úkol je jasný. Nic nekoupit a na dotazy „Jak se máš?“. "Kde bydlíš?" nereagovat. Ale copak to jde, když jsou tak přátelští?
Den třetí - pátek
Užíváme si Atlantiku. Je teplej, modrozelenej, slanej. Vlny půl metru a je skrze ně vidět. Písek hřeje, vítr chladí. V baru na pláži obsluha mé angličtině rozumí i nerozumí. Vše je No stress. Před večeří vyrážíme mezi domorodce, a jaká náhoda. Ve dvoře potkávám osla a nového přítele Jamajku. Jak je ten svět malej. Včera jsem mu dával přednost na záchodě a teď se k nám hlásí v Santě Maria.
Den čtvrtý - sobota
Tak co tam máme na dnešek. Nic. Jen oceán, sluníčko, pláž. A zatím co doma staví sněhuláky, my si užíváme léto. Máme dovolenou. Je jasno, 24°C, vítr už nevnímáme. Hanzelka, Zikmund i Holub by žasli nad barvou oceánu. A Vladimír? Ten žasne nejvíce.
Den pátý - neděle
Dnes jsme projeli ostrov krážem křížem. Pouští jsme se plazili, Fata Morganu viděli, ve skoro Mrtvém moři se koupali. Večer romantická večeře ve dvou, tanec, víno, zpěv. No stress. No problem.
Den šestý - pondělí
Oceán je stále teplejší a teplejší. Okolo nás černé gazely a běloši. Džin, whisky, doutník, naši přátelé Milan, Alena, Vladimír, Hanka. A večer, když došlo pivo a Šaman usnul, šli jsme spát taky.
Den sedmý - úterý
Dana si užívá sluníčka a já vyrážím na rybářskej trh, abych měl o čem vyprávět, až se mě Haukula a Marcel bude ptát. Před večeří nás Vladimír pozval na mojito do Santa Maria. Moc dobrý. Večer Brazilská show. Už se těším na mysliveckej ples, až tam začnu vrtět zadkem.
Den osmý - středa
Vzdávám veškeré pokusy o odeslání fotek. Internet je pomalejší než nejpomalejší domorodec a jeho líný osel. Balíme věci, naposled se koupeme v oceánu a frnk, letíme domů. Ahoj Kapverdy. Zítra časně ráno jsme doma.
A jaké to bylo?
Ze země, kde "Our country is your country" jsme se vrátili nasolený a s nohama od písku. První dojem (něco jako "Kde to jsem a co tady budu dělat?") jsem opravil hned ráno první den pobytu. Užili jsme si 8 nádherných No stress dní. A koupel v Solném jezeře? O 10 let jsem omládl. To tvrdila i slečna na pasové kontrole, když koukala na mou fotku v pasu. Aloha, Ahoj. Jarda a Dana.