Červenec 2008
Standa-Melech-Tesařík to má jako vždy pěkně vymakaný. Leží v mapách, vypisuje vrstevnice, souřadnice, dělá si poznámky a výsledek? "Vylezem na Prosičku. To budou výhledy".
Den první:
Ráno vyrážíme autobusem do Jimramova. Jsme nepoučitelný. Po včerejším soustředění (Jana, Pedro, banjo, kytary, zpěv, Tesařík, tanec) je nám nic moc. Pivo na srovnání tlaku, něco zobnout a vzhůru na Prosičku.
"To je naposled, co jedu se Standou", funí Rypy. "Příště si jeď s kamzíkama", brbláme taky.
Potíme pivo, cigára a krev. Ještě kousek, patnáct minut, maximálně čtvrt hodiny a jsme na vrcholu.
To je paráda!!! Hluboko pod námi údolí Fryšávky, nádherný výhled k Bystřici, Jimramovu, Sněžnému. "Ta kopule v dálce je Buchťák. A tam v tom dolíku jsou Kutiny a hospoda", kontroluje Standa podle mapy a GPSky naši polohu.
Kutiny jsme našli, hospoda tam opradu je, ale už tři roky zavřená. Hodná paní nám dává sklenku vody a prý v Borovnici, tam jsou dokonce hospody dvě. Tak co? Jdeme tam. Vybíráme tu, kde mají "Jídlo jako od maminky". Tak slanou držkovku moje maminka snad ani neumí.
Dopíjíme pivo a vyrážíme podél Svratky do Krásné. Řeka teče s kopce, slunko už nemá takové grády, jsme v pohodě. Turistické značení nás jako vždy nezajímá a tak brodíme, motáme se v lese, lávkám se vyhýbáme. Ještě kousek přes soukromý pozemek a jsme v Krásné. Má to ale jednu malou vadu. Vesnice je na druhém břehu. Poslední brodění. Vylézáme z vody kousek od hospody. Dobře to měl Standa vymyšlený.
"Dáme točený, koupíme lahváče, najdeme místo na spaní a jdeme bydlet".
Nocujeme na kopci nad Krásnou. Ohýnek, kvákání žab. Standa spí v lese s mravencema. My na louce, trochu s kopce. Padá rosa.
Den druhý:
Ráno se kocháme pohledem do údolí a divíme se, jak vysoko jsme večer vylezli. Ranní káva v penzionu a vzhůru do Daňkovic. Standovou zkratkou. Zase do kopce, loukou neloukou, lesem nelesem, cestou necestou. Je mi vedro, naskakují mi pupínky od sluníčka. Zničehonic jsem si vzpoměl na starýho Machalu. Je rozhodnuto.
"Z Daňkovic jedu autobusem", hlásím Standovi. Rypy a jeho vlk se přidává. V Daňkovicích oběd, dvě piva a na autobusové zastávce končí pro mne a Rypyho vandr.
Standa s Šíleným Laďou pokračují dál. Přes Vříšť, kde objevili nádhernou hospodu, do Krátké a Kadova. V Kadově se odpoutává Šílenej a jede autobusem do Žďáru a dál do Kolína. Standa už sám pokračuje na Medlov.