Červen 2010
Od té doby, co odešel Zákopčánik a jeho slunce v duši, počasí nestojí to za nic. Čekáme jaro a zatím přišel déšť, zima a na horách sníh. Jednou ale ta mizérie skončit musí.
Den první:
Už je to tady. Jedem. Cílová stanice Pustá Kamenice. Jsme tří, do hospody se v pohodě vejdem. Sedáme si k místním a hned navazujeme družbu. Semleli jsme opravdu všechno. Psí spřežení, Sázavu, RUM, ŠRUM. Haukula si udělal s osmi nealko pivama osobák. Ve tři hodiny ráno opouštíme hospodu a jdeme bydlet. Je teplo a komáři už na nás čekají.
Den druhý:
Ráno ve čtyři po hodině marný snahy usnout to vzdávám a jdu rozdělat oheň. Ty kurvy bzzzučivý mi nedají spát. Jsou tak hladový, že jim nevadí ani 8 Poliček v krvi, ani kouř.
Už je to tak. Ze spánku nic nebude, vaříme slepičí polévku a popíjíme pivo z petflašky. Po snídani Haukula odměňuje můj včerejší výkon knihou o Dukovanech a pomalu vyrážíme k prameni Chrudimky. Zastávka v kiosku v Rudné, dáváme lahváče a řeč. Slunce je napoledne, začíná pařák. Moc nám to nešlape. Ani divoký včely nás nepřinutí k většímu tempu.
"Cože, tahle kaluž je pramen Chrudimky"? Asi jo, hrníček tady je a cedule taky. Rozděláváme oheň a vaříme guláš. Standa Melech Tesařík by z nás měl radost. "Dvakrát šlápnete a jste ve Filipově", tvrdí cyklisti, jedoucí okolo. Ve Filipově jedno pivo. "Prodej sušený vody", "Proti Bohu hovno zmohu", hasiči a Kameničky před námi. A když bude pršet, budeme spát u starýho Davida.
"Nazdááár kamarádi", vítá nás v Česlo a vzorně se o nás stará. Pivo, káva, bramboráčky. "Kam by jste chodili, přespíte tady a já vás ráno hodím, kam budete chtít". Jeho nabídce vzdorujeme do prvního blesku a zahřmění. Představa další noci s komárama nás děsí. Je rozhodnuto. Pokoj č. 5. Spát jdeme před půlnocí. Dole v hospodě Česlo stále hraje na kytaru. Pěkně jim to zpívá a nám se dobře usíná.
Den třetí:
Je ráno. Namísto stírání rosy na koleji zahlazujeme stopy na pokoji. Snídáme kávu a pivo. Loučíme se s Česlem a vydáváme se na cestu do Hlinska. Je to 9 km a jestli to půjde stejným tempem jako včera, máme co dělat, abychom stihli třetí vlak. Naštěstí už není takový vedro. Jdeme podél Chrudimky, kocháme se a vedeme řeči. V Hamrech v hasičárně dáváme Pilzner. Přehradu necháváme na jindy a míříme do Studnice. Zastávka na jedno, jak jinak. Nad pípou nás vítá transparent Fan klub Martiny Sáblíkové a NowiS Teamu o. s. Uvědomuji si, že hospodu znám z televize. Dávali odsud reportáž, když Martina vyrychlobruslila zlato.
Probíráme olympiádu, hospodu v Herálci, kam chodíme ukazovat kníry. Přes Fryšavu, Pepu Dacera, Medlov a Pavlínu se dostáváme k placení a pokračujem dál na Hlisko. Jó, svět je malej a nás čeká už jen 3,5 km do Hlinska(žst) a cesta vlakem domů. V Havl. Brodě lámeme Haukulovi palec a je hotovo.
Byl to fajnový čundr. Vymazali jsme bílá místa na mapě. Mezi Poličkou a Hlinskem už nejsou lvi, jen komáři. Haukula si odvezl tradičně domů klíště a Munzarův hrníček u pramene Chrudimky někam zmizel. A že jsme byli jen tří? Aspoň jsme se nemuseli v hospodě a u Starýho Davida mačkat.